26. ročník Oživeného zámku přenesl Náměšť do Francie

Ilustrační foto
Autor: Náměšťské listy

Tak honem, honem! Je nejvyšší čas. Pořádně se obleč, vezmi si tu nejslavnostnější róbu, na ples musí být člověk dobře oblečen. Tak rychle, vystoupáme nad líně tekoucí Oslavu a budeme v Louvru!

Možná se zdá tento úvod poněkud podivný a nepravděpodobný, ale díky fantazii Ferdy Szemly, entuziasmu více než stovky účinkujících, pochopení pana kastelána a celé zámecké posádky, díky tomu všemu mohl opravdu v Náměšti nad Oslavou vzniknout v polovině září věhlasný a obdivovaný Louvre. Tradiční Oživený zámek nás tentokrát přivedl do země galského kohouta, do země, která udávala styl, do země, kde se velehory střídají s mořskou riviérou, do sladké Francie.

Máte u sebe něco kovového? Vydělejte si, prosím, věci z kapes! A netlačte se u toho bezpečnostního rámu. Tak hni s sebou kůže líná!

Ano, nebylo tak snadné dostat se do centra dění, armáda princezen pečlivě u vchodu obsluhovala skener s detektorem kovů. A kdo nějaký kov měl, třeba zlaté ručičky, tomu dalo hodně práce, aby se vůbec dostal na zámecké nádvoří. Malí nadějní budoucí mušketýři tam předváděli svůj výcvik a ukazovali, jak strážit Bastilu.

Oživený zámek, který netradiční formou kombinuje historii mystifikaci, nadsázku a humor se v Náměšti konal už po šestadvacáté. V minulosti jsme se při této akci ocitli třeba v Itálii, Španělsku, v říši pohádek, nebo třeba na Měsíci.

Francii opět udělám velikou, zlepším průmysl, zavedu daně tak, že se nám budou jiné národy plazit u nohou, abychom je snížili, postavím více silnic, zeštíhlím státní správu, obsadíme Louisianu a pak ji prodáme Američanům, zatočím se samosprávami.

Ne, na Oživeném zámku neprobíhala volební agitace, ale starosta města se vžil do role Napoleona a pouštěl hrůzu nejen po odborech městského úřadu, ale i po celé Evropě.

Na horním nádvoří zámku jsme si totiž v hlavním obrazu prošli dějiny Francie od 16. století až do poloviny století 20.

Svůj prostor dostal kromě Napoleona také třeba Ludvík XIII. a jeho žena Anna, vévoda z Buckinghamu a také Charles de Gaulle.

Můj Monte Cristo, jak dny plynou

Ty přestáváš se na mě smát.

Snad mám si hledat radost jinou.

Tak trochu nejspíš i tvou vinou.

Tato romantické píseň zazněla v neméně romantickém prostředí luteránky. Mezi originály soch z barokního mostu návštěvníci v patnácti minutách proletěli muzikálem Hrabě Monte Cristo. Potom postupovali dál a mohli žasnout nad tím, jak kardinál Richelieu kul svoje pikle, nad půvabným tancem ve francouzském duchu. V Benešově salonku sice už nepůsobí prezident Beneš, ale Jan Masaryk se služebnou Eliškou zvládá i zahraniční politická témata. A v Náměšti na zámku nemůže chybět ani Jan Amos Komenský se svou pedagogickou výukou.

A tím končí naše dnešní prohlídka, doufáme, že se vám v Náměšti na zámku líbilo a že k nám zase někdy vrátíte, nejpozději na Oživený zámek v příštím roce! Nad Francií, alespoň tou náměšťskou, vládlo letos příjemné počasí a slibovaný déšť se dostavil jen ve velice omezené míře. Na celou akci si našlo cestu více než 1300 návštěvníků.

Velké poděkování patří také Českému svazu žen. Jeho členky se staraly o žaludky účinkujících a nikdo jiný asi nedokáže tak dobře pochopit rčení, že má někdo hlad jako herec.

A na co se můžeme při Oživeném zámku těšit v příštím roce, to asi ještě nikdo neví. Přejeme tedy režisérovi celé akce hodně inspirace a všem čtyřem generacím zúčastněných herců přejeme, aby se znovu mohli sejít na zámku nad řekou Oslavou, je
jedno, v jaké to bude zemi!

Článek byl převzat z Náměšťských listů, titulek je redakční